Dialog s...

6. prosince 2012 v 11:00 | Auril |  > střípky
"Ach jo."
"Co vzdycháš?"
"To myslíš vážně?"
"Co?"
"No, že se ještě ptáš."
"Hm... ano."
"Pche... jasně, přisyp sůl do otevřené rány. Posluž si."
"Tak promiň, jen mě zajímalo, co se stalo."
"Nic! A to je právě ono… NIC! Však to moc dobře víš, tak buď té lásky a přestaň s tímhle divadýlkem!"
"Dobře, vím, ale..."
"Ještě abys nevěděla, když za to můžeš!"
"Já?"
"A kdo jinej asi tak?"
"Lenost holčičko, L E N O S T!"
"No… co si to… nejsi nějaká drzá?"
"Ne, jen říkám, jaká je skutečnost. Navíc se nehodlám nechat očerňovat, musím myslet na svou pověst."
"Brblibrblibrbi... můra jedna brblibrbli... se s ní nebudu vůbec bavit, brbli brbli..."
"Prosím?"
"Nic (brblibrbli)... Tohle nemá s leností nic společnýho. Tohle, má milá, je o nedostatku inspirace, nápadů a podnětů... což je, jak jistě víš, TVÁ práce."
"Neustále tu pro tebe mám v zásobě nápady... skvělé nápady."
"Že si na žádný nepamatuju?
"Například včera:

V mramorovém koutě
na území nikoho
kde jen prach
a zvadlé listí
leží..."

"Chachá, a co bych s touhle... touhle hrůzou měla si tak dělat?"
"To byla pouze myšlena, prvotní nápad, a kdybys zvedla ten svůj zadek a něco s ní udělala, stala by se ze slov báseň. Ale to ne, madam by musela moc přemýšlet, namáhat závity a zapnout počítač nebo vzít do ruky tužku."
"Nejspíš jsem měla na práci něco jinýho."
"Och pak se ti velice omlouvám, zřejmě mi něco uniklo. Nechystala se zrovna na pilátes? Ne, počkej tam jsi byla dvakrát, načež jsi usoudila, že něco tak nudného nebudeš provozovat..."
"Šestkrát!"
"...takže jsi šla na zumbu? Vlastně té ses věnovala v teple domova, že? I když, dá se něčemu co člověk zkusil jen jednou, říkat, že se tomu věnoval?"
"Třikrát, pak jsem nemohla kvůli nemoci."
" ale ne, nejspíš to bylo flamenco. Počkat.... o tom vlastně jen mluvíš, jak dlouho... půl roku, rok?"
"Čekám, až začnou nějaký dobrý kurzy. Hele a nespletla sis pojmy? Ty jsi má Múza, ne Svědomí, tak mlč a syp nápady."
"Jelikož tvé svědomí pošlo na lenost musím zvládat víc funkcí naráz."
"Hele víš co? Jdi pryč."
"Vážně říkáš Múze ať jde pryč?
"Jo!"
"Budeš toho litovat."
"Nevyhrožuj"
"Konstatuji."
"Tak nekonstatuj a jdi... Múzu co se proměnila na otravnou Můru mého svědomí fakt nepotřebuju."
"Jak myslíš..."


"Múzo?"


"Múzo?!"


"Múzooo!"


"To jsem zase něco pos..."


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 d-meadow d-meadow | Web | 9. prosince 2012 v 19:27 | Reagovat

Aj, dávat výpověď Múze asi není dobrý nápad. Poznamenám si. Jinak je to opravdu povedený článek a znamenitý nápad.
Hele mohla bych tě pozvat do soutěže o nejlepší vánoční báseň? Kdyby jsi měla zájem tak podrobnosti najdeš u mě.
Bylo by mi potěšením.

2 Ellnesa Ellnesa | Web | 27. února 2014 v 19:45 | Reagovat

Zní to tak komicky, a přitom to sama zažívám, ale jen občas.

3 Elizabeth Elizabeth | E-mail | Web | 29. června 2014 v 20:30 | Reagovat

Skvelé dielo! ČAsto sa mi toto stáva... Krásne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama