Září 2013

Za snem

29. září 2013 v 12:23 | Auril |  > poeticky


Hraju si s řetízkem na levé ruce,
zavřena v propasti čtyř stěn,
jakousi škvírou se dere sem slunce
co ráno nehřeje a svítí jen
Vedle v pokoji sedí člověk
a do zdí hlavou tluče,
spokojen se sebou si jde za svým snem

Závidím
a umetám cesty
spolu s ostatními
bezhlavými
bez řečí jen s myšlenkami
na noční snění
kde i v naší fantazii
vždy splní se
i NÁŠ sladký sen

rok 2010

-II- Kdo jsem?

22. září 2013 v 14:56 | Auril |  > poeticky

Hádanka, uhodněte!



Kdo jsem?

Plížím se
kouty tvého těla
pak
s tíží kamene
se usadím na duši
a tiše šeptám…

Slyšíš!

Ve tvářích
můj odraz máš
a vůbec ti nesluší
Nikdo se nesměje
i jim totiž
sedím na duši…

Nevidíš!

Hraju si
s tvojí fantazií
jsi loutkou
v rukou čaroděje
snažíš se
ale netušíš
jak stát se pánem děje…

Cítíš!

Kdo jsem?

Strach


rok 2010

Aplikace

13. září 2013 v 13:56 | Auril |  > prozaicky
Psáno pro soutěž blog.cz "Setkání s literární postavou"

Aplikace se stahovala celou noc a já celou noc kontrolovala, kolik procent zbývá do konce procesu. Teď, když je hotovo a ukazatel nedočkavosti překonal světové rekordy, musím do práce. Vlastně - napadl mě ďábelský plán - můžou jít se mnou. Natěšeně jsem zalistovala aplikací. Je tolik možností... ale já měla dost jasno - prst se zastavil na Dumasovi a knize Tři mušketýři.
...
Schovala jsem mobil a snažila se ignorovat pohledy lidí i blikající policejní majáček. Brát ty tři francouzský dárečky s sebou do... no kamkoliv, nebyl dobrý nápad. Porthosovy stížnosti, že jeho oděv není vhodný do této podivuhodné společnosti, by se daly přejít, ale útok kordem na tramvaj? Snaha Athose o přiškrcení tramvajáka se slovy: "Nu což, vypadal jako kardinál."? Případně špice Aramisova kordu na krku přivolaného policajta? Ve finále můžu být ráda, že to skončilo domluvou a nezastřelila mě zásahovka.
...
Jsem nepoučitelná, úplně blbá a nešťastně zírající na divnou hmotu přilepenou všude po celém bytě a mně. "Já ty dva zaškrtím!" zařvala jsem na celej barák. To mám za to, že jsem Pejskovi s Kočičkou chtěla upéct opravdický dort. Stokrát jim člověk může říkat, že se do takového dortu nedává všecko, co je k jídlu nejlepší! Co udělají po sto první? "A takhle to dopadá!" opět jsem se snažila vyřvat svou frustraci. Nic, Pejsek a Kočička okamžitě pomažou zpět do aplikace!
...
Do třetice všeho nedobrého jsem vybrala Romea. Cílem bylo ukázat, že to nemusí být pořád jen Romeo a Julie. Jenže Romeo je Romeo, neustále mluvící, snící a myslící na Julii. Ve verších! No, jsem ženská ješitná a naše setkání tedy nemělo dlouhého trvání. "Ach Romeo, Romeo," s povzdechem a jedním kliknutím jsem ukončila náš příběh.

Stačilo!

Dalším kliknutím a bez povzdechu jsem vymazala aplikaci.

S lehkou erotikou

9. září 2013 v 10:34 | Auril |  > poeticky

Mezi prsty
jako nitka pavučiny
rozechvěle
se ti proplétám
když v kapce tvého potu
tančím
lehce zahanbena
s dlaní přibitou
ke tvému tělu
a v rytmu tanga
nehty do kůže zarývám
křehce
pak
přitáhnu tě
jen trošku
trošinku
blíž

rok 2010
obrázek Inutilll


V agónii

1. září 2013 v 16:06 | Auril |  > poeticky

V těžké agónii
hozena na skálu…

Žiji

… na skládce toho
nač jsme zapomněli…

My všichni

…nejsme andělé,
kterým prostě jen upadly křídla
seru vám na to
a ze stolu naschvál
shodím broušenou sklenici
plnou sladkého vína…

S díky

… odcházím
s lehkou ironií


rok 2010
Obrázek Lhianne