Neodpouštět a nezapomínat!

24. října 2013 v 11:18 | Auril |  > prozaicky
18:59

Hleděl na obří obrazovku, kde se každým okamžikem měly objevit výsledky letošních voleb. I přes své přesvědčení o tom, že patří do kolonky "Oblíbený politik, který si zářivým úsměvem, výřečností a neodolatelným šarmem umí podmanit davy" pociťoval mírnou nervozitu. Léta strávená ve středu zájmu médií a veřejnosti jeho umění sebeovládání zocelila natolik, že žádná z přítomných kamer nebo fotografů nemohla zachytit nic, co by prozradilo třeba jen lehký projev nejistoty.


19:00

V první okamžik zavládlo hrobové ticho, které utnula náhlá kakofonie zvuků.
Kameramani se dali do pohybu ve snaze dostat se co nejblíž, pořídit co nejlepší a nejdetailnější záběr a zachytit sebemenší emoci. Spouště fotografů řvaly jako pálící kulomety uprostřed bitvy a jejich blesky neomylně mířily na cíl. Reportéři si s mikrofony v ruce snažili prorazit cestu skrze dav, jeden přes druhého a druhý přes všechny křičeli své dotazy:
"Jak se cítíte?"
"Čekal jste takový výsledek?"
"Co tomu říkáte?"
"Proč myslíte, že voliči dali hlas právě vám?
"Udělal byste něco jinak?"
"Litujete, že jste šel do politiky"
"Jak se cítíte?"
"Jak se cítíte?"
"Jak se cítíte?"
"Jak se cítíte?"


19:03

Ke stínu muže, kterým býval, a jenž se právě snažil ustát setkání s realitou, přistoupili tři vysocí a ramenatí muži v černých oblecích s tvářemi jako vytesanými ze žuly.

Vstal a dopnul knoflíček od saka. Dva muži v černém ho lehce uchopili za paže a společně vykročili. Ten třetí před nimi rozbíjel dotírající masu davu pasoucí se na politikově výhře.


19:43

Pánové v oblecích zavřeli velké dvoukřídlé dveře, zamkli je a zůstali za nimi - hlídací psi. Zvedl pohled dosud pevně upřený na špičky bot. Byl vězněm velké místnosti bez oken. Na zemi ležel měkký koberec, v jednom rohu stála postel, ve druhém bar, uprostřed křeslo s televizí.

Ocitl se tam, kde nikdo nechtěl být - v Čekárně na věčnost.


21:05

Se rty rozkousanými do krve přecházel místnost. Ruce roztřesené nervozitou a šokem zatínal v pěst. V sinalém obličeji se zračila zoufalá snaha přijít na cokoliv, co by ho zachránilo.


23:36

Zhroucený v křesle svíral v nehybné ruce netknutou sklenici s whisky. Na její sklo zuřivě dorážela namodralá záře televizní obrazovky. Kdyby ji sledoval, viděl by záběr do studia, kde tváře odborníků a komentátorů střídal zpomalený záznam jeho vlastní tváře.

Která během okamžiku zestárla o desítky let.

Kdyby ji poslouchal, slyšel by vážné hlasy snaživě propírající jeho špinavé prádlo na veřejnosti. Z prázdného pohledu šedých očí se ovšem dalo soudit, že byl právě plně zaujat pocitem hořkosti usazeným kdesi hluboko v oblasti hrudní.


00:12

Vybavil si tváře přátel, nepřátel, kolegů i soků a pocit úlevy, který se jim v nich odrážel. Některé evidentně těšilo, že největší počet hlasů obdržel právě on. Mnozí byli prostě jen rádi, že se neocitli na jeho místě. Znal ten pocit. V minulých letech ho prožíval spolu s nimi.

Zvedl sklenici k ústům a jedním douškem ji vyprázdnil.


1:28

Teprve teď mu začal docházet plný význam výsledků voleb. Přestal analyzovat důvody neúspěchu kampaně, hledat chyby i viníky. Pocit ublíženosti nahradil prudkou nenávistí.

Nenáviděl všechny a všechno.


3:08

Seděl na zemi a s hysterickým smíchem tloukl hlavou o zeď. Pak se na moment zarazil. Chvíli měl dojem, že ho napadla spásná myšlenka - ten okamžik klidu však ve vteřině pominul.

Propukl v pláč.


5:02

Dosedl na postel. S nepřítomným pohledem upřeným na zeď povolil kravatu a rozepl dva horní knoflíčky košile.

Rezignoval.


7:30

Zvedl oči k obrazovce, kde se v diskuzi k výsledku včerejších voleb vyjadřoval další z nekonečné řady politologů, sociologů, psychologů…

"Víte, dnešní politik je hluboce přesvědčen o tom, že občan je hloupý, že zapomene, a že se nechá obalamutit. Právě teď se ukázalo, že občan nejen že nezapomíná, ale ani neodpouští!"


7:50

Dvoukřídlé dveře se otevřely. Vešel muž v černém obleku.

"Je čas, pane!"


8:02

"Čas smrti osm nula dva," prohlásil lékař. Překryl mrtvé tělo plachtou a od muže v černém obleku přijal protokol sloužící k dokumentaci popravy.


Psáno na téma: Volby

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Em Zet Em Zet | Web | 24. října 2013 v 13:55 | Reagovat

Tohle je asi nejlepší článek na tohle TT -.-

2 El El | Web | 24. října 2013 v 14:30 | Reagovat

Skvělá ukázka emocí.
Co dodat?

3 DorkaJ. DorkaJ. | Web | 24. října 2013 v 14:33 | Reagovat

Páni moji pri tej časti 8:02 som civela na  monitor ako obarená :) Pravdaže v dobrom zmysle slova :)

4 Mirielka Mirielka | Web | 24. října 2013 v 15:10 | Reagovat

Skvělé, výborné rozuzlení. Dovolím si tě navrhnout na blogosvět, protože tenhle článek rozhodně stojí za pozornost:-)

5 alape alape | E-mail | Web | 24. října 2013 v 16:55 | Reagovat

Hezky napsané, krásně emočně podbarvené. Moc se ti to povedlo!

6 tulkakantnerova tulkakantnerova | Web | 24. října 2013 v 18:45 | Reagovat

Klobouk dolů, pěkný článek :)

7 AURIL AURIL | Web | 25. října 2013 v 8:05 | Reagovat

[1]: :D nejsem si úplně jistá, jestli to není přehnané tvrzení :))), nicméně, mně udělalo radost a děkuji za něj.

[2]:Já každopádně dodám, že velmi pěkně děkuji ;)

[3]: To je pro mě ovšem výborná zpráva :))) Děkuji

[4]:To samozřejmě dovolím :) a s velkou radostí. Děkuji- velmi mě těší, že povídka zaujala.

[5]: [6]: :)) díky moc za přečtení i komentář

8 pluton pluton | E-mail | 25. října 2013 v 10:05 | Reagovat

Z Tebe nakonec fakt něco bude! Velmi zdařilé, moc se mi povídka líbí.)) P.

9 Elena Elena | Web | 26. října 2013 v 7:49 | Reagovat

[8]: Z ní už něco je :D
Moc pěkné :) (a trefné)

10 redfox222 redfox222 | E-mail | Web | 26. října 2013 v 19:31 | Reagovat

Za prvé, opravdu skvěly článek. Tohle se ti moc povedlo. Jsi lepší článek od článku :-) má to spád opravdu skvělou pointu. Palec nahoru.

Ale mám pro tebe i špatnou zprávu: I ke mně dorazila (bohužel) věc se jménem Liebster blog award, snad nevadí, že jsem si v rámci nutnosti poslat to dál vzpomenul zrovna na Tebe :-) http://redfox222.blogspot.cz/2013/10/liebster-blog-award-poprve-naposled.html

11 Lili Marks Lili Marks | E-mail | Web | 29. října 2013 v 9:21 | Reagovat

Wow, opravdu skvělé. Přečetla jsem to jedním dechem. :)

12 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 29. října 2013 v 12:58 | Reagovat

Skvěle napsáno, s nečekaným rozuzlením. Chválím. Ten jeden překlep, tedy hrubku ochránci dveře zamkli by bylo lepší,  kvůli dobré kvalitě promíjím.

13 kulisek // KDL kulisek // KDL | E-mail | 30. října 2013 v 15:13 | Reagovat

ahoj, nominovala jsem Te do Liebster Blog Award - zucastnit se nemusis, ale poprosim Te, aby ses na to alespon podivala :)
omlouvam se, ze Ti tu takhle spamuju pod clankem :3

http://superjuniorstories.blog.cz/1310/liebster-blog-award-aneb-nemam-nejmensi-poneti-o-co-kraci-ale-to-mi-nedela-problem-zucastnit-se-d

14 All€$a All€$a | Web | 31. října 2013 v 12:19 | Reagovat

KRÁSNÉ ♥

(Tímto bych tě chtěla i pozvat na můj druhý blog, kde je pár soutěží, v Halloweenském duchu :) →http://cinema-bizarre-are-stars.blog.cz )

15 ellnesin-blog ellnesin-blog | Web | 1. listopadu 2013 v 6:29 | Reagovat

To je nádherné, plné emocí.. A gratuluji k přijetí do klubu snílků.

16 AURIL AURIL | Web | 1. listopadu 2013 v 9:10 | Reagovat

[9]: :) děkuji

[10]: Za prvé, moc ti děkuji za komentář a palec nahoru. Za druhé, co si počít s věcí jménem Liebster blog? Toť otázka... příliš se mi do toho nechce a vlastně ani moc nechápu smysl tohoto počinu... :)

[11]: :) děkuji pěkně

[12]: šmarjááá děkuji za upozornění, se stydím - opraveno. A děkuji za tento i další komentáře, které jsi tu zanechala.

[13]: Hmmm... jak jsem napsala výše. Nicméně za nominaci asi děkuji:) nebo co :D

[15]: Jééé jsem v klubu, super:)) Děkuji za komentář i echo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama