Prázdná...

29. června 2014 v 20:49 | Auril |  > poeticky


Padá, padá, padá, padá, padá padá...
ode zdi, od bran
od toho čemu říkám chrám
padá z očí mých

Od špiček prstů line se brázda
co je v ní?
Nic, je prázdná

Prázdná, prázdná, prázdná, prázdná, prázdná...

Kam točí se svět
do nočních můr
jen tam, ne zpět
zrovna jedna mi mávla
křídlem před nosem

Průhledná rána
rána, rána, rána, rána, rána...

Doktora nevolat,
pacient právě vzdal
boj s životem!

rok 2012


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elena Elena | Web | 30. června 2014 v 18:24 | Reagovat

Podobně bych asi popsala své občasné depresivní stavy, kdy mám pocit, že mi něco svírá hrdlo a já se nemůžu nadechnout...

Někde jsem měla vyfocenou podobnou "lidskou" brázdu, umím si to představit - tedy i díky tvým dobře poskládaným slovům, které na mě pryští pocity :)

2 Elizabeth Elizabeth | E-mail | Web | 30. června 2014 v 20:17 | Reagovat

Prázdna je
rana bez krvi,
ktorú prázdnota
prehĺbila...

Len taký malý môj dodatok, ktorý ma sprevádzal niekoľko rokov... Krásna báseň, emotívna, dokonalá výstižná, stopercentná! :)

3 Denia Denia | Web | 6. července 2014 v 11:34 | Reagovat

Krásné, Auril :)

4 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 3. srpna 2014 v 23:27 | Reagovat

To je zajímavé... Ta báseň, navzdory obsahu, působí hrozně lehce. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama