> o čtení Povolání žebrák

19. srpna 2016 v 18:03 | Auril |  > o čtení



"Žebrák" je knížka, na které mi vadí velká hromada věcí a nenapadá mě nic, co by tvořilo alespoň pozitivní pidihromádečku.

Právě jsem se zkusila ještě jednou a hluboce zamyslet a fakt nic!

Hned při bližším průzkumu knihy mě totiž vyvedlo z rovnováhy samotné její provedení. Velké písmo, sto devatenáct stran, když nepočítám reklamu, obsah, poznámky, zbytečný doslov a počítám-li předmluvu. Spousta nadpisů, podnadpisů, kapitol i podkapitol a s tím související hojné užívání enteru, či volných půlstran. To není nic, co by člověka zrovna nadchlo, když z peněženky vytáhl dvě stě devatenáct korun. Chápu, za každou knihou stojí množství práce atd. není však potřeba hrát si na něco, co nejsme. Nicméně má chyba, ze které jsem poučena a při nákupu čtiva přes net si raději půjdu vše nejdříve prolistovat a ochmatat hezky postaru… tedy fyzicky do knihkupectví.

V tento moment jsem si však říkala: "Ále nesuď knihu podle obalu!" obvykle je totiž člověk příjemně překvapen.

Stručně pro ty, kdo už nechtějí číst dál: Překvapena jsem byla nepříjemně a knížka maže do antikvariátu.
Příběh muže, který žil na ulici a byl žebrajícím od velmi mladého věku po současnost (pokud se tedy z něho díky knize nestal milionář :-)), by mohl mít "megaobřístrašněvelikej" potenciál. Tohle mě napadalo, když jsem objevila knihu "Povolání žebrák" v jakési brožurce s edičními plány pro tento rok. Později, při otevření knihy, jsem tedy čekala vyprávění, syrový příběh jedince žijícího v surovém prostředí ulice mezi těmi a tam, kde se nikdo s ničím a nikým nemazlí. Byla jsem hluboce přesvědčena, že konečně někdo dostal možnost být slyšet a říci co jinak říci nemohl, protože jen málo je těch, kteří by naslouchali.

Nooo tak omyl vážení.

Dočkala jsem se plytkého, neuspořádaného, kusého a nicneříkajícího čehosi, co se snaží být prezentováno jako výše avizovaný příběh muže, který nelituje ničeho zejména ne sebe sama. Přitom prostor mezi řádky je sebelítostí naplněn natolik, že si jí všimne i ten, kdo mezi řádky číst neumí. Jde tedy o klasický příběh muže, co se jako chlapec těšil na slony na venkově a místo toho se dočkal nespravedlnosti a krutosti dospělých, která ho dovedla ke starému dobrému flákání se a chlastání.
Knížku jsem po dočtení odkládala s určitým znechucením. Znechucením z chlapa, který rozděluje lidi na dobré a špatné podle toho jestli mu něco dají, všechny prokoukne a vlastně je to strašně velkej frajer, co strašně dře a má neskutečnou vyřídilku se všemi a vším.

Velká škoda… skvělý nápad ze kterého je ve finále další marná kniha.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama